Slavíme 5 let spolupráce s HAKR car accessories!

Při této příležitosti Vám přinášíme rozhovor zkušených pracovníků naší speciální HAKR dílničky.

Pokud si myslíte, že kompletace automobilových držáků na kola, zahrádek na střechu a dalšího automotive příslušenství je výhradně mužská práce, budete jistě velmi překvapeni. Abychom Vás vyvedli z omylu, vyzpovídali jsme 3 muže a 3 ženy: oba vedoucí směn (pány Čestmíra Havlíčka a Rudolfa Štarhu), dále pana Jiřího Mesároše a dámy Hermínu Dudovou, Evu Černou a Vieru Kadlecovou. Hermína a Eva jsou neslyšící a jejich hlavním komunikačním prostředkem je znakový jazyk, proto nám s rozhovorem pomáhala naše milá kolegyňka z kanceláře, Andrea Malinková, která znakuje i odezírá, a tak nám pomáhá domluvit se s našimi neslyšícími zaměstnanci, kteří se nedorozumí mluvenou řečí.

[su_custom_gallery source=“media: 2078″ limit=“1″ link=“lightbox“ width=“800″ height=“600″ title=“never“]

Jak dlouho již pracujete v MYJÓMI?
Čestmír: Letos to bude 5 let. Za tu dobu jsem se z řadového zaměstnance vypracoval na parťáka a v současné době mám pod sebou příjemnou partu lidí, kterým organizuju práci.
Jiří: Zaměstnaný jsem tu už 4 roky. Jsem tu spokojený, máme tu milý kolektiv a dobrého vedoucího.
Hermína: V MYJÓMI jsem už 4 roky a jsem moc ráda, že tady pracuju. Musím se pochlubit, že za celé 4 roky jsem neměla ani jednou neschopenku, docházím řádně každý den. Předtím jsem byla 6 let nezaměstnaná, nikde mě nechtěli přijmout, až tady mi dali práci.
Eva: Jsem vyučená kuchařka. V kuchyni jsem pracovala asi 5 let, ale to mě příliš namáhalo. Před dvěma lety mě vzali do MYJÓMI, a tady se mi moc líbí, baví mě to tady.
Rudolf: No, jsem tu už prakticky od začátku, takže 5 let. Líbí se mi místní kolektiv, který vlastně řídím jako směnový vedoucí. Jsme tu taková parta kámošů.
Viera: Spoustu let jsem pracovala v kanceláři. Potom jsem byla nějakou dobu na ÚP, odkud mě poslali do OS Logo. Nabízeli mi tam zase kancelářskou práci, ale já jsem chtěla nějakou manuální práci. Administrativa už mě zmáhala, měla jsem pocit vyhoření. Tak mě poslali sem, ať se zeptám, no a od té doby jsem vlastně tady, už přes 3 roky.

[su_custom_gallery source=“media: 2079″ limit=“1″ link=“lightbox“ width=“800″ height=“600″ title=“never“]

Který komponent nejraději skládáte?
Jiří: Rád tu dělám cokoli, je mi to vlastně jedno. Hodně se tu počítá, to já dělám rád.
Čestmír: Když jsem nastoupil, začínal jsem piškoty (koncovky profilů na zahrádky na střechu auta). Dneska dělám úplně všechno. Kdybyste mi jednotlivé součástky z různých výrobků promíchali dohromady, poznám přesně, co k čemu patří a nemám problém to zkompletovat. Ruda to má úplně stejně, jako vedoucí to musíme perfektně rozeznat. Ale na ty piškoty ze začátku vzpomínám moc rád.
Rudolf: Jo, vyznáme se v tom. Mě se tady líbí, že je ta práce různorodá. Líbí se mi od každého něco, i složitější práce. Jednou potřebuju šroubovák, jindy kladivo nebo kleště. Děláme na různých strojích, podle toho, co zrovna přivezou.
Viera: Baví mě všechno. Začala jsem se vzpěrami, ty mě dodnes baví asi nejvíc. Zajímavé je ale i montování zámků, vlastně všechny montáže jsou fajn.
Eva: Mě baví spíš mužská práce – kladivo, vrtačka, pilník. Radši mám složitější práci, není tak monotónní. U těch jednoduchých se spíš nudím. Ráda dělám třeba RB rychloupínač. Fyzicky těžkou práci nechám raději mužským kolegům, když to jde.
Hermína: Nejsem náročná, ale taky mám radši mužskou práci jako Eva. Když jsem přišla do MYJÓMI, napřed jsem 2 roky lepila etikety, to byla nuda. Pak jsem přešla na HAKR. Byla to dobrá změna, v téhle dílně jsem spokojená.

[su_custom_gallery source=“media: 2080″ limit=“1″ link=“lightbox“ width=“800″ height=“600″ title=“never“]

Proč právě MYJÓMI?
Viera: Od té doby, co mám invalidní důchod, jsem dostávala jen různé dohody. V MYJÓMI mám trvalý úvazek a super lidi kolem sebe. Je tady lepší práce než v kanceláři mezi hromadou papírů. Líbí se mi, že něco tvoříme.
Hermína: Jak už jsem řekla, byla jsem dlouho nezaměstnaná. Jako vyučená kuchařka jsem se nemohla nikde uplatnit. Tady mám stabilní práci, která mě navíc baví.
Eva: Dlouhé roky jsem žila a pracovala v Praze. Asi 5 let jsem pracovala jako kuchařka, víc mě ale bavilo, když jsem brousila jehly pro zdravotnictví. To jsem dělala asi 15 let. No, a když jsem se odstěhovala do Brna, našla jsem se tady. Technická práce s nářadím mě naplňuje.
Čestmír: Byl jsem 7 let doma, nikde mě invalidního nechtěli. Až mě z ÚP poslali sem. Paní na ÚP říkala: „Tady je družstvo invalidů, tak to zkuste tam“. V MYJÓMI jsem spokojený, lidi jsou fajn a doufám, že i oni jsou spokojeni se mnou.
Rudolf: Trápí mě astma a plotýnky. Občas mi to v práci trošku zlobí, ale s kolegy si vzájemně pomáháme, takže když mám s něčím problém, pomohou mi. Společně to zvládáme dobře.
Jiří: Mám tady sedavou práci v teple, to je pro mě důležité. Nemůžu vykonávat svou vystudovanou profesi, protože mi to neumožňuje zdravotní stav. Jsem rád, že můžu dělat alespoň podobnou činnost. Pan Horký to tady vede dobře.