Kdyby mi někdo řekl, že firma bude zaměstnávat tolik lidí, nevěřil bych mu, říká Petr Horký

Osmé narozeniny poslední březnový den oslaví MYJÓMI družstvo invalidů. Zatímco v jeho začátcích šlo pouze o brněnskou ruční automyčku s několika pracovníky, dnes družstvo čítá přes 500 zaměstnanců v pobočkách ve čtyřech krajích republiky. K myčce postupně přibyly kompletační, šicí a montážní dílny a také pletací dílna. Kromě montážních, kompletačních, balicích a kontrolních činností družstvo před dvěma lety uvedlo na trh originální Betelné šátky s nanofiltrem a postupně i další textilní doplňky či neméně zajímavé pletené ponožky. Druhá ruční automyčka se bude v dohledné době uvádět do provozu v Praze. Předseda představenstva družstva Petr Horký podle svých slov před osmi lety nečekal, jak moc se sociální podnik rozroste. „Kdyby mi to tehdy někdo řekl, asi bych si poklepal na čelo, že se zbláznil,“ říká dnes s úsměvem.

Měl jste před osmi lety nějakou představu, jak velký by sociální podnik, který zakládáte, mohl být?

Dokázal jsem si představit tak padesát, maximálně sto lidí. Ale že se družstvo rozvine až do současné podoby, to mě v té době opravdu nenapadlo. Firma ale rostla postupně, tak nějak organicky. Prostě jsem dělal kroky, které jsem v dané chvíli považoval za správné, a rozvoj družstva se od toho automaticky odvíjel.

Vždycky to ale asi úplně jednoduché nebylo – nastala někdy situace, kdy jste zalitoval, že jste se do tohoto typu podnikání pustil?

I takové okamžiky samozřejmě přišly. Ne vždy se všechno dařilo, ale to je asi při každém podnikání. O to více bylo třeba zabrat, abychom tato těžká období překonali. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se to vždycky podařilo a perspektivní výsledky převážily. Někdy šlo skutečně o balancování na hraně, ale zvládli jsme to.

Dovedete si představit, že byste se profesně angažoval v něčem jiném?

Představit si to sice dovedu, ale nemám pro to důvod. Pokud budu ve své práci stále vidět smysl, to znamená pomoc zdravotně znevýhodněným lidem se uplatnit na trhu práce, což s sebou nese i zkvalitnění jejich života a začlenění se do většinové společnosti, nehodlám se věnovat ničemu jinému. Momentálně spíš přemýšlím nad tím, jak firmu rozvinout dál.

To znamená, že neexistuje nějaký stop stav, který by se týkal třeba počtu zaměstnanců nebo poboček?

Nemám žádný plán na stop stav. Za předpokladu, že bude možné sehnat dostatek zakázek a najdou se další zdravotně znevýhodnění lidé se zájmem o práci, není důvod se bránit dalšímu rozšíření. K tomu samozřejmě bude třeba hodně úsilí, aby firma plynule fungovala tak, jak má, a úspěšně se dále rozvíjela, zjednodušeně řečeno neusnout na vavřínech.

Jsou v plánu nějaké konkrétní firemní akce týkající se 8. výročí vzniku MYJÓMI?

Nic speciální neplánujeme, spíše se soustředíme na to, aby se po dvou letech už konečně mohl uskutečnit firemní sportovní den. Ten se kvůli koronaviru dvakrát konat nemohl, a protože jde o oblíbenou akci, myslím, že se už všichni těšíme na společné setkání.

Co vám v poslední době v práci udělalo radost? Třeba i nějaká maličkost…

Radost? Třeba když jsem si uvědomil, že pracovnice, která k nám kdysi přišla na brigádu, se vypracovala natolik, že z ní je teď vedoucí pracoviště na Špitálce. Firma pomohla někomu dalšímu, a to je moc příjemný pocit.

V této chvíli můžete nejenom bilancovat, ale i plánovat budoucnost. Jaká by podle vás měla být?

Měli bychom v ní být firmou, která se stále rozvíjí a získává velké a pravidelné zakázky tak, aby v plynulosti výroby nevznikaly výkyvy. Je také třeba doplnit další technologie k provádění činností s větší přidanou hodnotou a posílit střední a vyšší management zajišťující systematické fungování celého družstva.